ZASTAVME SE ...

16.05.2020

Pomalu se vše vrací do starých dobrých kolejí. Brzy sundáme roušky a budeme se moci přiblížit jeden k druhému. Pomalu nabíráme své původní tempo. Brzy opět stihneme všechno to, co jsme stihli před virem. Takže už je vlastně všechno jako dřív.

Co to ale znamená, vrátit se do starých kolejí? Po kolejích přece jezdí vlak. Tam a zpátky. Ta trasa je dopředu dána a vlak určitě není ten, kdo by ji chtěl měnit. A my? Je to jednoduché, když víme kam máme jet. Je to bezpečné. Ale je to opravdu to, co chceme?

Během minulých měsíců se příroda začala léčit. Země si mohla trošku vydechnout. Bez toho obrovskeho provozu a všech těch kouřících továren jí zjevně bylo líp.

Virus nás donutil trošku víc přemýšlet. Co se to děje a proč?

Mnozí z nás si připustili, že způsob, kterým žijeme, je dlouhodobě neudržitelný. Že by ho bylo třeba změnit.

Nedělám si iluze, všechny továrny budou brzy kouřit stejně jako dřív. A možná i víc, abychom dohnali všechny ty 'ztráty'.

Hm, tak se konečně vracíme ke svému starému dobrému životu. Možná ale cítíme, že se nějak nemůžeme rozběhnout. A nebo se nám do toho snad ani nechce? Možná to nuceně zpomalené tempo bylo vlastně docela fajn. Možná jsme uviděli, že ta původní rychlost není tak úplně ideální a že tohle není způsob života, kterým dál chceme žít.


Ano, spousta věcí se vrátí do starých kolejí, spousta továren zase brzy pojede stejným či větším tempem.
Některé věci změnit nedokážeme. Ale něco ano. Můžeme se rozhodnout, zda zaplujeme do stejných stereotypů, nebo využijeme prožité období k tomu, abychom začali jinak. Lépe. To totiž je v našich rukách a je to ta práce, kterou tu za sebe a pro sebe můžeme odvést.

Prosím, zastavme se! Už totiž zase začínáme utíkat. Ale kam vlastně? Co už to chceme mít za sebou?

Je to opravdu jen na nás, jestli se rozhodneme ten spěch trochu zmírnit, nebo raději vůbec nespěchat. Myslím, že i tohle nás to mělo naučit.

Svět se asi vrátí do starých dobrých kolejí, ale my nemusíme.